Případová studie 10 - SoildiverAgro

Biokontrola fytopatogenních hub přenášených půdou kulturami fungivorózní půdní fauny v systémech pěstování brambor

Jaký problém bude vyřešen: Ve vlhké půdě je riziko zvýšení výskytu např. druhů Fusarium a Rhizoctonia, které ohrožují kvalitu a množství například okopanin (zde: brambory a mrkev). Tato situace vede k vyšším zásahům ze strany zemědělců, kvůli nimž je agroekosystém méně odolný, včetně ztráty biologické rozmanitosti půdy.
Aktuální stav: Snaha zemědělců v boji proti výskytu plísňových škůdců zahrnuje intenzivní aplikaci pesticidů (konvenční zemědělství) a vysokou intenzitu zpracování půdy (konvenční a ekologické zemědělství), které snižují funkční biologickou rozmanitost půdy. Například v měsících květnu a červnu se fungicidy stříkají na brambory v průměru jednou týdně a tvoří až 90 % z celkového množství pesticidů aplikovaných na tuto plodinu. Zemědělcům se doporučuje, aby při střídání plodin zvážili přestávky na pěstování brambor v délce 5, respektive 6 let. Z ekonomických důvodů lze interval rotace zkrátit až na 3 roky. V krátkodobém horizontu budou mít zemědělci více finančních výhod z poměrně vysokých cen za mrkev a brambory. Z dlouhodobého hlediska jsou půdní podmínky ohroženy.

Cíl: Cílem této případové studie je i) posoudit biokontrolní potenciál kultur fungivorózní půdní fauny a ii) podporovat kultury fungivorózní půdní fauny v systémech pěstování brambor a mrkve.
Navrhované postupy hospodaření: Studie je zaměřena na určení postupů hospodaření, které budou chránit a podporovat kultury půdní fauny v konvenčním a ekologickém zemědělství. O postupech hospodaření, které mají být testovány, bude rozhodnuto společně s farmáři, včetně změn v hospodaření s půdou a aplikací pesticidů.
Pokroky v případové studii ve vztahu k aktuálnímu stavu techniky: Snížené externí vstupy a modifikované hospodářství posílí vnitřní samoregulační procesy v půdě. Synergická interakce mezi řízením zemědělců (kontrola shora dolů) a funkcemi půdní fauny (kontrola zdola nahoru) pro hubení škůdců rostlin i) chrání půdu; ii) zvyšuje odolnost systému na orné půdě; iii) snižuje náklady na hospodaření a iv) zvyšuje produktivitu kořenových plodin, díky čemuž jsou zemědělci ekonomicky konkurenceschopnější, především díky zlepšování kvality produktů a zamezení poklesu výnosů.